|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
ZahradaID: #6587 | Autor | danmark |  | | Vytvořeno | 01.04.09 09:52:37 | | Kategorie | Poezie - vázaný verš | | Téma | O životě | | Počet návštěv | 251 | | Dílo sledují | |
Prolog ke sbírce:
Básnická sbírka, převážně pocitová, náladová o obyčejných věcech a méně obyčejných pocitech.
Na kraji louky, blízko lesa
stál malý domek se zahradou,
jabloně vítr něžně česal,
líbal je déšť, ten milý padouch…
Na kraji louky podél cesty
dřevěný plůtek obepínal
rybízy s rozvláčnými gesty,
všechno tak krásné, nikde špína…
Na kraji louky, u silnice
stál malý domek, pod ním sklípek,
proč nejezdí tam lidé více?
Vzmohl se pýr a zplaněl šípek…
Na kraji louky hebké ruce
dávaly hlíně novou duši,
záhonů více nežli tucet
smálo se – teď však zkázu tušíš…
Na kraji louky v žírném klínu
zahrada kdysi rozkvétala,
strhaný plot a v tváři hlínu,
zahrada „proč jen, proč?“, se ptala…
Na kraji louky barabizna,
rozbitá okna a šat v cárech,
nad loukou ještě zazní tryzna,
shrbená záda – výdech, nádech…
Na kraji louky zpustošená,
povislá ňadra, v ruce vpichy,
šílený smích zní v čtyřech stěnách,
odpusť nám, Pane, naše hříchy…
Na kraji louky bez soucitu
upadá tiše v zapomnění,
snad ještě doufá v duše skrytu,
že tenhle konec koncem není…
Na kraji louky za soumraku
otřásá se a trochu skučí,
z nadějných lodí trosky vraků
bez lásky vody času mučí…
Na kraji louky za rozbřesku
snad probouzí se do nadějí,
v očích dech mlh a prudkost blesků,
na louce děti dovádějí…
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | mne sa to páči, len by som to trocha presekal .. myslím, že zbytočne dlhá... :) |
| |  | Zajímavá atmosféra, opět jedna z těch pro tebe netipických
básní |
| |  | ...v první sloce 2x něžné a pak ještě jednou ve čtvrté...příliš (teda, pro mě) :-) |
| |
| |
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|