| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Takové normální ránoID: #9955 | Autor | michel |  | | Vytvořeno | 13.02.10 20:01:34 | | Kategorie | Próza | | Téma | O životě | | Počet návštěv | 218 | | Dílo sledují | |
S trhnutím se probudil. Zvonil budík? Ne, budík to nebyl, ukazoval teprve čtyři hodiny. Venku byla tma. S úlevou dopadl zpět do polštáře. I pes ještě spal.
Věděl, že už neusne. Znal tato probuzení brzy ráno, neutěšené návraty do nekončících starostí o rodinu, o děti, o celou domácnost. Musím vzbudit manželku, dnes jde na ranní, uvědomil si. Zamračil se. Buzení manželky hodně nenáviděl. Žádný scénář probuzení ze spaní, který po dobu dvaceti let společného soužití všelijak měnil a upravoval, na jeho ženu nestačil.
Například minulý měsíc, kdy měla také ranní.
…
„Ani, vstávej!“
„Hh?“
„Vstávej, je půl šestý.“
„Joo.“ Žena se převrátila na druhý bok a znehybněla. Odešel do kuchyně připravit konvici s vodou na kafe. Zapnul rádio, ztlumil zvuk a vrátil se do ložnice.
„Ani, vstávej! Bude šest, slyšíš?“
Dnes se ani neusmál. Dříve ho bavilo přidávat hodiny a sledovat následující fofr jeho ženy. Nyní to byla nutnost. Kdyby nepřidával, žena by nevstala.
„Anko, vstávej, přijdeš pozdě, je šest.“
„Jo, už du, sim tě.“ Nic se na posteli nepohnulo.
Ozvalo se spláchnutí na záchodě. Tomášek ospale objal tátu kolem nohou a zívl.
„Jdi spát Tomku, je ještě brzy, přijdu za tebou, ano?“
Opatrně synka od sebe oddělil a nasměroval do dětského pokoje. Monička ještě spala.
Rozsvítil v ložnici světlo, lehce zatřásl s manželkou a důrazně zašeptal: „Slyšíš, vstávej, bude čtvrt na sedum, nestíháš to!“
„Co, co? Kolik je hodin?
„Půl sedmý.“
„Šmarjá, tys mě nevzbudil? Do prdele, vždyť přijedu pozdě, se na to můžu vys…“
Seděl na bobku u postele a rostla v něm zlost. Když kolem něj žena procházela, zavadila kolenem o jeho bradu. Stavidlo povolilo.
„Tak poslouchej, od půl šestý tě budím, z postele mi odpovídáš a teď tvrdíš, že jsem tě nevzbudil. Vys… se na všechno můžu já. Nikdy ses do práce nebudila sama, vždycky to dělali jiní, teď já, takže buď té dobroty, někdy ukápni trochu vděčnosti.“
Uvědomil si, že poslední slova skoro zakřičel. Podíval se k dětskému pokoji. Snad se nevzbudily.
„Budíš mě taky ve vlastním zájmu, táhnu všechno jen z mýho platu, tvůj důchod stačí tak akorát na moje cigára, tak nechápu, na co si furt stěžuješ?“ volala žena z koupelny.
Po chvíli se z kuchyně ozvalo: “Krucinál, kde je kafe?“
V rádiu hlasatel oznámil čtvrt na sedm. V půl vzbudím děti, řekl si a zapnul počítač.
„Taky furt u toho sedíš, kdybys alespoň vyžehlil,“ utrousila manželka mezi malováním obličeje a cigaretou.
„Seš doma, do práce nemusíš podle doktorů, tak žehli,“ dodala.
„Řekl jsem ti už několikrát, že žehlit nebudu. Patnáct let mi bohatě stačilo,“ odsekl.
Najednou, jako by si vzpomněla, řekla žena: „Hele, jestli přijdu pozdě do práce, tak je to tvoje vina. Dostanu menší prachy, takže i tobě na domácnost dám míň. Já jen, abys věděl.“
Mávl rukou. Taky by už mohla vymyslet jiný důvod.
…
Když zazvonil budík, vstal a přistoupil k manželce.
„Ani, vstávej!“
„Hh?“
„Vstávej, je půl šestý.“
„Joo.“ Žena se převrátila na druhý bok a znehybněla. Odešel do kuchyně připravit konvici s vodou na kafe. Zapnul počítač a zalogoval se na portálu mezery.
Když později vypravoval děti do školy, Monička se zeptala: "Tati, máma dnes nejde do práce?" Pokrčil rameny a doprovodil děti ke dveřím.
Vrátil se k počítači, klikl na, Publikovat dílo. Do kolonky nadpis, pomalu napsal: Takové normální ráno.
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | | | EVIKu: děkuju moc. Ano, z mého života, jak jsi to uhádla? :) |
| |  | předpokládám, že z tvého života... |
| | | Jaga: děkuju moc. :) |
| |  | Tohle se mi ze všech textů od Michela líbí nejvíc. Realistické vylíčení všedního dne, pod povrchem vyciťujeme napětí a emoce, povedená pointa. Ten muž je svým způsobem v pasti, vzbouří se, otevřený konec - výborné. |
| | | indianske.leto: nechytej mě za slovo. :)) |
| |  | indianske.leto: děkuji moc. :)
přijdu na brigádu. :)
neslibuj nebo tě vemu za slovo :-))
a kdo pak bude budit u vás doma áháá :-)))) |
| | | Lili: děkuji moc. :) |
| | | hobboe: hm, moc děkuji, potěší to. :) |
| |  | držíš dobrej standard zdejší prozy |
| | | Vorona: děkuji moc. :) |
| |  | pekne..:-) |
| | | prostořeka: děkuji moc. :) |
| |  | ...hezky jsi to zacyklil :-) |
| | | indianske.leto: děkuji moc. :)
přijdu na brigádu. :) |
| | | pobavilo, hodně živé,
co já bych dala za takové buzení, musim sama vyletět,
když všici spí a
pokud možno se chovat tak tiše, abych je nebudila, neobtěžovala svým odchodem do práce ..
|
| |
| | | | doporučuji 8 | | Jaga | | Jana K. | | prostořeka | | Lili | | hobboe | | EVIK | | Vorona | | indianske.leto |
|
|
|
