| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Svět neexistujeID: #9734 | Autor | Wandy Arholka |  | | Vytvořeno | 01.02.10 18:08:01 | | Kategorie | Próza | | Téma | Absurdity, Mindráky, Hledání | | Počet návštěv | 277 | | Dílo sledují | |
V jednu hodinu ráno seděla Andy na pohovce a masturbovala. Uvědomte si však, prosím, že ani jedna z těchto informací nemá co do činění s jakoukoli další. Neusuzujte, že Andy často bývala vzhůru okolo jedné hodiny raní, že spočinula na pohovce v tak pozdní hodinu kvůli jiné nebývalé události ani že Andy vždy masturbuje vsedě. Místo, čas, činnost ani osoba v této větě nemají pražádný vztah jednoho k druhému. Byla to naprostá náhoda, že se všechny tyto informace staly pravdivými v jeden určitý bod v časoprostoru.
O jednu minutu později ani jeden aspekt dané věty již nebyl pravdou. Hodiny ukazovaly 01:01, Andy nemasturbovala a zrovna vstávala z pohovky. Postavila se na špičku pravé nohy a chodidlem levé se odrazila tak, aby se otočila kolem dokola. Nepovedlo se jí však spočinout na tom samém místě, z jakého vycházela. Musela se odrazit příliš málo. Zkusila to znovu a znovu a znovu, ale pokaždé se zastavila o kousek dál od chtěného místa. Nechala toho a řekla: "Co teď?"
Podívala se napravo, nalevo a rovně před sebe. Co teď?
Andy položila obě dlaně na svůj obličej, tak aby jí zakrývaly oči. Pak o centimetr nadzvedla vše kromě konečků jejích ukazováčků, kterými si přejela po obočí dokud se jimi nedotkla u kořene nosu. Spojila dva body v jeden a pocítila jemnou konturu svého nosu, vlnku svých plných rtů a špičatou bradu. Jakmile ucítila počátek krku oddělila ukazováčky od sebe a každým přejela po jedné z krčních kostí až na ty klíční, ramena a dolů okolou prsou až na žebra a pánevní kost. Pak se vrátila k žebrům a s tlakem přejížděla po každé jednotlivé kosti, bořila se do mezer mezi nimi a nahýbala se ze strany na stranu, aby zjistila, v jaké pozici jí nejvíce vystupují. Sklonila se dolů, nahmatala si na zádech páteř, dala ruce nad hlavu a vytáhla se vzhůru, jak nejvíc to šlo. Pak si vzala župan a šla ven.
Byl leden a byla zima. Taky byl sníh a na chodníku byla ledová krusta. Nebyl úplněk a díky pouličním světlům nebyla úplná tma. Andy se otřásla a z kapsy županu vyndala balíček cigaret a fialový zapalovač. Z toho však opět, prosím, nic nevyvozujte. Andy až do dnešní noci nebyla kuřačka a taky nijak zvlášť otužilá.
Pevně se postavila, přitiskla stehna k sobě a paže blízko k hrudníku a opatrně si zapálila. Potáhla hluboko do plic, zavřela oči a vydechla. Podívala se na stoupající dým a přemýšlela, v jakém bodě to ještě byl cigaretový kouř a kdy už pouze opar tepla vycházejícího z jejího těla. Po obou stranách cesty, ve stejné vzdálenosti od Andy, stály dvě popelnice. Rozhodla se jít k těm napravo.
Došla k nim a řekla si, že teď už touto cestou půjde dál. Před první zatáčkou jí dohořela cigareta. Poznala to tak, že mezi ukazováčkem a prostředníčkem pocítila o něco jiné pálení než to, které způsobuje mráz. Odhodila špaček a vytáhla druhou, o tři minuty třetí cigaretu. To už stála před domem s prosklenou terasu, ve které stál v plné majestátnosti zezdola nasvícený dinosaurus. Dinosaurus měl skleněné oči a plastový ocas. Bylo mu 18 let, tedy stejně jako Andy, ale přepočítáno na dinosauří léta již byl mnohem vyspělejší. Řekl: "Co děláš?"
Andy vydechla více kouře a tělesného tepla, nastavila svou ruku s cigaretou do světla vycházejícího z terasy a prohlížela si kontrast černého hořicího tabáku, žlutého filteru, rudých nehtů a bílé kůže. Pak popotáhla, odhodila špaček, zapálila čtvrtou a šla dál. O 27 kroků později se zastavila a sedla si do sněhu mezi od kol vyježděnými pruhy na silnici. Zkroutila nohy pod sebe, nahrbila se a opřela lokty o kolena. Napadlo ji, že by mohl jet vlak. Ne teď, brzy, ani za dlouho, jenom někdy.
Někdo zrovna rodí, někdo kašle, někomu amputují nohu, někdo s někým spí, někdo šňupe kokain, někdo se vzbudil a jde se napít mléka, někdo uklouznul ve vaně, někomu se otevřely oči. Nic z toho spolu nesouvisí. Andy sedí, kouří, zírá a dýchá. Dala by si dýňovou polévku.
Když se blíží konec sedmé cigarety, pokryje Andy hřbet svojí ruky troškou vody ze sněhu a típne o ní špaček. Počítá do šesti, a pečlivě se podívá, jestli se spálila. Pak si lehne na záda, zavře oči a poslouchá, jestli už náhodou nejede vlak. Když oči opět otevře, stojí nad ní její dinosaurus a říká: "Co děláš?"
Andy vydechne tělesné teplo, zapálí si osmou cigaretu a sedne si na dinousauří plastový ocas. Dinosaur se dá do pohybu a Andy s ním. Jdou okolo střední školy, trafiky, střediska správy budov, supermarketu a jeslí. Když se ocitnou blízko hospody Na Rohu, Andy seskočí z plastového ocasu, zahodí desátou cigaretu a jde si koupit láhev červeného vína, protože má raději bílé. Nechá si ho otevřít, zaplatí penězi, které ukradla dinosaurovi a vydá se domů. Cestou láhev vypije a vykouří jedenáctou cigaretu.
Ve dvě hodiny ráno Andy sedí na pohovce a kouří dvanáctou. Zírá na svůj odraz v černé televizní obrazovce. Nevypadá tak bledá a její rysy se nezdají tak ostré, jako obvykle. O minutu později si řekne, že svět neexistuje a jde spát. Počet vykouřených cigaret, čas, zvolená cesta ani dinosaurus s tím neměli co do činění.
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | Škoda, že jsi holka, jinak bych si to možná i přečetl. Pokud by to nebylo delší než můj plnovous, samozřejmě. Ach jo. Někdy s ním je kříž. Když mám chuť na nějakou tu prózičku, tak mi na ni nestačí. Většina toho, co tu čtu, je jen poezie. Je to smutné. Pláču a do mé největší životní lásky, plnovousu, si utírám slzičky. |
| |  | málo hodnotím prozu lebo ju nepíšem ale toto fakt zaujalo ... |
| |  | Zajímavý text. |
| |  | Tohle rozhodně není špatné. Příjemně chladné a dekadentně intimní. A víc neřeknu (nenapíšu), protože prečo, prečo, prečo? |
| |  | Tohle mě vážně rozsekalo! Super! :-) |
| |  | i přesličky jsou pěkný
i piksly fazolí
ty spolu totiž souvisí |
| |  | nojo, my dinosauři co my vo tom víme, že jo
vidíme jen přesličky
i kdyby s tím neměli co do činění |
| | | no hlavně že je hezká
(i když má třeba paruku)
s psaním tu nemá přeci nic do činění :D |
| | | je hezká, co?
a eště dobře píše
ale všici poznaj že to s tou tužkou nemá žádný do činění |
| | | já jsem si přišel ještě jednou
ještě jsem nevyzkoušel dávání tužek
teď se tu jedna objevila
vyvozujte z toho co chcete |
| |  | Je to dobře napsané, ta popisnost a ulpívání na detailech tomu právě dodávají ten odcizený, existenciální pocit. |
| |  | :-)) |
| | | je to napsaný trochu jinak, než bych vydržel číst stejnou řečí dlouhej text
ale todle sem zvládnul a docela mi to udělalo dobře tam někde uvnitř
takže budu muset kliknout na ten bodík ale až si zapálim cigáro a odešlu tuhle zprávičku
no a předešlu ještě to, že dovednost přesunout myš na určený místo, kliknout, ba ani to že umím číst, či dobrej pocit z dnešního třetího cigára s tím nemá co do činění |
| |  | Tak tenhle text stojí za několikerý přečtení,
Marek |
| | | třeba se každý večer před spaním pokouší oběsit a jak se jí pořád tře lano o krk, má už ossifikovaný sternokleidomastoideus, kdes to, prostořeko, studovala anatomii, že vás tohle neučili ;) |
| |  | ...vycházím-li z předpokladu, že Andy je člověk, pak jenom namítnu, že člověk nemá něco jako "krční kost" a už vůbec ne párovou. V oblasti krku má jenom jazylku a krční obratlé a ty jsou zapojeny tuším lineárně...
Jinak, ty odstavce chválím. Text trochu provětraly, na rozdíl od původního soliteru.
:-) |
| | | mám radost
a vůbec to nesouvisí s tvým výborným textem
doopravdy (protože rád lžu) |
| |
| | | | tužek 3 | | marfa | | Ultrainfernal | | enthroper | | doporučuji 9 | | Ultrainfernal | | danmark | | Jaga | | Jana K. | | lochneska | | hobboe | | enthroper | | Yenn | | crafty |
|
|
|
