Myslel jsem na to jdoucí ulicemi
naslouchaje útržkům cizokrajných hovorů
v srdci Prahy
jak jsem po psím ztracený
a připadal si jako rozbíhající se pták
nebo čas
jenž věčně měřit začíná
že Davidovy hvězdy synagog právě vycházejí
a po nebi kamenném
andělští sprejeři teď budou psát
z mlhovin vzkazy
spirály galaxií
i nesmysly Supernov čmárat
namísto do Žižkovských dvorků
či do fasád
a v zapadlých uličkách neprojdeš
ty a tvůj stín
když měsíc bude nízko
jako reklamní vzducholoď na vesmír upoutaná k zemi
a až budeme se milovat bude to platonicky
jen záležitost těl
a chvíle
v níž budeme se dívat jak probuzená moucha hledá cestu sklem
ke světlu trolejí a odlesku výhybek
a ty vyvěsíš telefon
a tvé oči budou vlhké jako vnitřní strana oken v tramvaji
do nichž za deště kreslí kosočtverce nezvedení kluci
aniž by tušili
že jednou jim to vůbec nepřijde směšné
ráno si koupím Večerní Prahu
a motýlí křídlo z pozůstalosti
jen tak
jako vždycky
když nevím proč
