|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Sonet o ranních vlasechID: #8598 | Autor | Miroslav Václavek |  | | Vytvořeno | 03.09.09 09:33:43 | | Kategorie | Poezie - vázaný verš | | Téma | | | Počet návštěv | 186 | | Dílo sledují | |
Čistý je podzim v něm věci zasychají
jím bosý jdu ze strniště mám cestu
hřeby stvolů rzí, tvým tělem tiše pluji
v září pláču jen že křídla má jsou z listů
v bezvětří hořím a padám s nimi k zemi
ruce mé jsou horké jako hvězd zoraná hlína
sen z jiného času jsem a nevím jak je mi
z prachu duši mám když piji z tvého klína
bolest je v zahradách kde o zem plody bijí
jitra křivd a nach jež vytéká nám z úst
jen hroby a paže tvé světy jsou jež ukrývají
před hladem co v nás po nás je a jež bolí jako půst
ptačí je naše objímání a rybí jsou naše hlasy
pohlaď mne beránku ranními vlasy
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | Dalo mi to hodně práce přečíst. Hlavně třetí sloka. Je to jakési těžké. |
| |  | "...jsou, jež ukrývají..." - před jež by měla být čárka.
Jinak - i dva řádky mohou stačit samy o sobě, ale ne v sonetu,
Marek |
| | | Pro mě ty rýmy moc neznějí, rytmus není také úplně to pravé ořechové.
Najdu si tu zajímavé obraty i obrazy. "Hlasy" x "vlasy" sice nic světoborného nejsou, ale když si člověk přečte ty dva řádky vcelku - to je lahoda pro duši,
ale jak píše Midi, dva řádky nestačí,
Marek |
| |  | Na mě z toho čiší klopotná, úpěnlivá snaha o dodržení formy. Jinak nic. Až na poslední dva verše, ty jsou O.K., ale to je sakra málo. |
| |  | ...vždycky je to subjektivní pocit... můj je ÚŽASNEJ... poslední dva verše - bomba! |
| |  | čítal som niekoľkokrát, no z diela som nepocítil nič, nič vo mne nezostalo...niečo tomu chýba, alebo je to iba môj subjektívny pocit, že v tom nič nie je. |
| |
| | | | doporučuji 2 | | janajirasko | | Medved |
|
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|