|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. |
|
 | mě tady nic nedrhne - zrovna před chvílí jsem pod nějkaou báseˇpsala, že tomu sice nerozumím, ale poezie je pro mne o pocitu, který dokáže vyvolat, pošimrat... Což mi tady nechybělo ani náhodou. |
|
|
 | Na sonet (byť méně obvyklého anglického typu) mi tu dost drhnou rýmy (už v prvních 4 verších). |
|
|
 | Přijde mi to jako složenina z množství klišé. Navíc to strašlivě drhne (tváří / netopýři ; jdou /rudou). Je to příliš chtěné, to je to. |
|
|
 | Mně to přijde hrozně přeházené a vůbec tak nějak na něco si hrající, čím to není, na některé "rýmy" již upozornil danmark,
"ty jiné masky jsou pod nimi netopýři
zpívají můj neslyšný zpěv " tohle je třeba podle mě dost nešťastné (někdo zpívá můj zpěv???) "ty jiné masky jsou pod nimi"... proč ty? Nehodí se mi to tam...
s čárkama si děláš, co chceš, buď všude anebo jinde, jinak to dělá dost nepořádek ve všem
a mně osobně motiv černé i rudé růže připadá dost ošoupaný
"první dej na hrob toho co v nás zemřelo
toho co bylo a už není tu "
ten druhý verš nemá žádnou vypovídací hodnotu
"snad napíšeš mi pak na kůži vážky té trny " tohle se taky dost blbě čte
a "divně je mi" prostě nemá vůbec zvuk...
Nevím, nezlob se, ale myslím, že je to hekticky poskládané a místy to ztrácí smysl jak pro čtenáře, tak možná pro autora (který se ale chtěl nějak vtěsnat do rýmu či rytmu a místy se mu nepodařilo ani to). Snad příště :-) |
|
|
 | tady bych tak trochu souhlasil s danmarkem, i když nápad je to dobrý a první dva verše víc než dobré |
|
|
 | Ne, že by ne...že by vůbec, ale "poušť proud písku" se mi hrozně špatně recituje. |
|
|
 | mám vážky ráda
(byl jednou drak za svou nerozhodnost do vážky zakletý
a tak je vážka dravec)
čtu tu víc než jen pohádku..
|
|
|
 | sonet...to je moja obľúbená forma...aj keď ho nedokážem napísať dokonale...stále sa o to pokúšam...každý kto sa o to pokúša si zasluhuje uznanie. |
|
|
 | myslím, že ti
i tvým obrazům
víc vyhovoval prostor ve volném verši |
|
|
 | Mně to tedy dost drhne:
"sto tváří" x "netopýři", "Hodiny jdou" x "černou i rudou", "k návratu", "není tu", konec ani nehodnotím. Moc to neplyne,
obraty se tam najdou pěkné, ale jako celek mi to dvakrát nezní,
Marek |
|
|
 | tudle věcičku, ač nechci posuzuju podle klíčových slov
zpěv, růže, loučení, hrob
no připomněla Rabíndranátha Thákura a jeho Poslední báseň, jedno z mých první setkání s lyrikou, je pravda že si ona slova obalil trochu jinak a svázal do sonetu, ale neublížilo jim to
příjemný počtení |
|
|
