Nůžkama na plech
vystřihuje si ortel z omalovánek
pohrabáčem surově podepřeným skutečností
rozhání víry strangulačních myšlenek
a rozervaná duše dusí ve svým akváriu
kobaltově modrou oblohu
a fascinaci vrutem
pilníkem na nervy se šupinami kůže
skartuje dneska večer zítřejšího rána
a obnaží nerv na morek
krůpěje rtuti loví jak vodoměrky
na hladině umakartu jazykem
a teploměry vyčnívaj mu z nozder
klínovým řemenem rozproudí krev
pár úderama coby husím krkem na záda
při pomyšlení na zradu
plazí se uvnitř jeho tepny
basová struna
a trochu drhne při konfrontaci s usazeninami
do repráků si pouští rád simulaci ticha
za škálou únosnosti sluchu