|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
PadaloID: #4294 | Autor | Miroslav Václavek |  | | Vytvořeno | 18.10.08 15:38:14 | | Kategorie | Poezie - volný verš | | Téma | | | Počet návštěv | 265 | | Dílo sledují | |
Padalo listí na povel
a já kůň okován do vojenských bot
jsem šel
v mundůru jež těžký byl
jako tvé svatební šaty
pak dírou ve vojenském stanu jsem spatřil svoji první hvězdu
a nikdo u toho nebyl
slyšel jsem vytí vesnických psů
jež trhali na kusy stíny měsíce stižení polucí
když jsem snil
a to ticho pak
bylo jako to když jsi mi po letech konečně přestala vyčítat
roky jsou cesty
jimiž jdeme
kolem slov
jsem divák
a až dohraje se můj film
zůstane jen sklopená sedačka
dříve jsem znal
pach kin
v jejichž sedadlech zůstala tíha těl
jako jizvy dávno vymáčklých uhrů
v popelu se jménem
jako když spálíš starý dopis
dnes vím jak voníš
když tu zrovna nejsi
viděl jsem dítě jak honí šedé holuby
a nevěděl
zda dítě nebo holub jsem
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | Básnička krásná - asociace a ranní zážitek pitomej: jdu ráno po chrudimskym náměstí a koukám a koukám a na chodníku něco leží a já si řikám, že nějaký dítě asi ztratilo plyšovýho králíčka a už jsem se úplně viděla, jak toho králíčka seberu a jak si ho dám v práci na stůl a případně ho dám mojí Alžbětce ... a přiojdu blíž a ten plyšovej králíček byl mrtvej holub... (To jen tak na okraj, co se mi opět vynořilo - čerstvého - na konci básně...) |
| |  | hm, tak viem si to živo predstaviť, ... :) |
| |  | ach... |
| |
| | | | doporučuji 5 | | marfa | | krempi | | janajirasko | | MikroB | | paryb |
|
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|