|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
OdhaleníID: #4447 | Autor | danmark |  | | Vytvořeno | 30.10.08 13:04:55 | | Kategorie | Hudební text | | Téma | Životní krize | | Počet návštěv | 326 | | Dílo sledují | |
Zařazeno do sbírky: Texty
Bylo mi tehdy jednadvacet,
mám-li se k tomu ještě vracet,
zjistila jsem, že dívka je mi bližší…
Bylo mi s ní jak nikdy s nikým,
ty jemné prsty, něžné rtíky,
shodly jsme se ve všem, v tom, v čem se liším
od svých známých…
Já mám za otce katolíka,
že rodina je základ, říká,
a moje mamka mu na vše jen kývá…
Můj otec sedí na radnici,
lesby by pálil na hranici,
děti by jim nedal a boha vzývá,
ať jsou samy…
Prý příroda tak hříšné trestá
na dětech – to je stará vesta,
v mém případě čeká, kdy mi požehná…
Hledám nějaké východisko,
hledám jen lásku trochu lidskou,
teď jsem na dně a chci stoupat ode dna,
míti ráda…
Hledám kluka, s nímž smím mít děti,
s nímž mohla bych si rozuměti,
vzdám se vášně, slastí, citu se však nevzdám…
Chci nezranit, nic nerozbořit,
i nestranní prý někdy hoří
co vím, že mám a že se mi to nezdá,
žít i strádat…
Refrén:
Možná zničím fajn kluka,
svatá – i v pekle mukách,
nechci býti zlou,
nechci být krutou…
Prý své štěstí mám v rukách,
tak proč mi srdce puká,
chci být Sybilou,
co věští tu to
a tu ono, víš…
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. |
| |
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|