|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Nahá madonaID: #7434 | Autor | Faun |  | | Vytvořeno | 30.05.09 16:20:30 | | Kategorie | Poezie - volný verš | | Téma | | | Počet návštěv | 698 | | Dílo sledují | |
Stádo splašenejch saxofonů
vpálilo mi do žíly
všechny smutky dnešní noci
opilej nádražák tančí
bez talentu
bez pomoci
Na Karlově náměstí holky sklízej svoje těla
a slova oněmělá
lemují alej mých oběšenců
z milosti
Vymačkanou šťávou z pomerančů
lepím hvězdy po tapetách
papírovej vesmír
jenom pro nás dva
A pak znovu
( poslední mezihra)
rozpoštím sny ve vaně bílý pěny
bubliny praskaj
kokety namyšlený
fanfaróni svítání
Mlčím
u stánku s levným odpuštěním
zapíjím rýhy minulostí
a Noc - ta nahá madona
co jí zpřeráželi všechny kosti
vysvléká se z hadí kůže
chvilku před tím
než jí ráno oslepí
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | Ach jo. Čiré průzračné neumětelství Slova. Krátká. Dlouhá. Střední. Ale kde je poezie? |
| |  | Až na ty žíly, ty mi tam vyloženě vadí, je to moc hezký dílko |
| |  | On náus nějak asi ,,nakousnul" hodně, první básničky, co jsem s chutí četla byly určitě jeho... No, tam není jen úžasnej obsah, ale i rytmus, životní styl, pohyb, život... Buď rád, že ho pod kůží máš a jen tak dál! |
| |  | Děkuju za zastavení. Ano, Václav Hrabě mě rozhodně ovlivnil. Mám ho hluboko pod kůží a už se ho nezbavím, snad ani nechci. Doufám, že plagiáty to nejsou ( snažím se aby nebyly), ale ten vliv tam prostě mám. Ztotožnil jsem se s tím pohledem na svět. Hrabětem začala moje návštěva u tý ženský - poezie |
| | | Á - u minulý básničky (teda tý, co jsem četla jako první) jsem zmínila Václava Hraběte, aniž bych četla tohle a tady ty komentáře... Jo, platí to a asi je dost lidí, který toi to už řekli... Tady u tý věci mě maličko napadaá, aby ses neztratil za vrstvením slov a obrazů a zůsatlo jasno tobě i čtenářovi... I když v týhle básničce je to v pohodě - myslím spíš jindy, příště, do budoucna.... |
| |  | Hraběte jsem taky nečetla, takže nemůžu srovnávat. Ale přijde mi škoda přirovnávat kohokoliv ke slavným tvůrcům. I oni se museli nějakou cestou vypracovat. A každej píše prostě tak, jak mu to sedne, stylem, kterej ho oslovuje, tedy třeba i jako Hrabě...
Tohle se mi líbí, klišovitý se mi to nezdá a hodně mě to oslovilo. Jsem ráda, že jsem si tohle mohla přečíst :-) |
| |  | Ono už tady vlastně všechno někdy bylo... originalita není ve slovech, ale v něčem jiném.
V tomhle textu se ovšem nedají přehlédnout motivy z poezie Václava Hraběte... ale mě osobně se nezdá, že by šlo o pouhý plagiát nebo řemeslnou kopii... vidím i faunovo autorské zpracování... |
| |  | Já jsem zaostalá, Hraběte jsem ještě nečetla, a tak se mi to docela líbí. :oP
A pokud se mi báseň líbí, neřeším, jestli už to někdo někdy napsal, nebo ne. (pokud to není vyslovenej plagiát, samozřejmě) Naprosto novátorských věci je totiž strašlivě málo. |
| |  | to je všechno tak ohraný, klišovitý, přežvýkanej a recyklovanej Hrabě.... ať už ty všechny smutky noci, nádražáci i saxofony, lepení hvězd, levný odpuštění... můj názor. |
| |
| | | | doporučuji 6 | | thalina | | janajirasko | | tvá.borůvková.vzpomínka | | lochneska | | dali | | Agibail |
|
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|