|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Má hodinaID: #9804 | Autor | Lejdik |  | | Vytvořeno | 05.02.10 09:47:40 | | Kategorie | Poezie - ostatní | | Téma | | | Počet návštěv | 211 | | Dílo sledují | |
V záplavě červánků, ve svitu touhy
obcuji s myšlenkou
křídla ustřihnout,
ptáčkům sotva zrozeným.
Můry s chladnou ukolébavkou
do sklenic uzavřít.
Zrcátka, střípky vzpomínek
vykoupat v tůni s hnilobou a zápachem
by v kalu až na samém dně
spaly do hodiny mého utonutí.
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | řeknu možná prostě,ale mě se to líbí |
| |  | první co mi napadlo
pěkná kruťárna, střihat křidýlka, dusit můry v sklenici
pak mi napadlo, hele EMO sáhne si na život..?
pak mi to připomělo mejch sedmnáct, a vidíš přežila jsem..
nakonec jeden přežije, neutone a neví, zda .. |
| |  | pocity jo
jazyk ne
ale básník jsi ty a jestli je to přesně to, co chceš... |
| |  | ...uff! |
| |  | tak jo, u tohodle se zastavím
jsou to přesně ty pocity co v sobě nosím už rok a půl
(to je můj syn ve stavu ze kterýho se nikdy neprobere)
ty svoje pocity mám někde v sobě, sou napsaný jinejma slovama
ale sou stejný
sme takový zrcadla
a když s náma něco v jednu jedinou vteřinu praští o zem
rozbijem se
na střípky
pořád sme to my
ale už nejsme
stáda myšlenek jako antilopy se honí myslí
vždycky,
vždycky v momentu kdy zazní nějaký slovo
vždycky v monentu kdy se na sítnici promítne povědomej obraz
bude to tak pořád
musíme si zvyknout
a nehledat
ten jeden jedinej
ztracenej
střípek z nás
|
| |
| | | | doporučuji 5 | | MikroB | | prostořeka | | hobboe | | Mbonita | | indianske.leto |
|
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|