| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
DNEŠNÍ DOBA VYMKNUTÁ Z KLOUBŮ ŠÍLÍID: #6693 | Autor | Pavouk |  | | Vytvořeno | 13.04.09 15:32:41 | | Kategorie | Esej | | Téma | Ekologie | | Počet návštěv | 458 | | Dílo sledují | |
Mám rád citáty. Je v nich moudrost, nezřídka humor a jsou z větší části nadčasové. Tak jako třeba nesmrtelný výrok Hamleta skrze něhož promlouval William Shakespeare: „Dnešní doba vymknutá z kloubů šílí.“ Řekněme si po pravdě: je doba vymknutá z kloubů a nebo šílí? Jde to opravdu ruku v ruce i dnes? Já myslím, že ano. Bylo to tak, je a zřejmě i bude.
Vykloubit se totiž dá ledacos. Tak třeba rameno mého kamaráda. To bylo vykloubeno raz dva. A kamarád šílel. Bolestí. Podobná situace se stala i mě. To, když jsem, coby automechanik, couval z kloubovým autobusem tak nešťastně, že se jeho zadní část vykloubila a projela skrze probořené zdivo do vedlejší truhlárny. To toho šílení bylo trochu víc. Šílel přihlížející řidič, dílenský mistr a nakonec i moje manželka, když viděla mou hubenou výplatu za ten smolný měsíc. Vykloubit se dá třeba i stehno z upečeného kuřete. To již dotčená drůbež nešílí. Snad lze jen konstatovat, že to stehno bylo šíleně dobré.
To všechno jsou ale s odpuštěním prkotiny proti dnešní době. Tak třeba ekologie. Většina výrobních firem dává zabrat přírodě co to dá a přitom zavazuje sebe i své zaměstnance k ekologicky šetrnému chování (to je ten poslední dobou neustále omílaný enviroment). Je v tom notná dávka pokrytectví a alibismu. Jak absurdní pak je v tepelné elektrárně všemi podepsaný oběžník o nutnosti důsledného třídění PET-lahví, (které se pak stejně sesypou do společných kontejnerů s ostatním netříděným odpadem). Jak vymknuté z kloubů je chování některých ekologických aktivistů, kteří v honbě za ochranou přírody neváhají použít helikoptéry, či motorové čluny, nebo se přivazují ke komínům a stromům odění do skoro kosmických materiálů, při jejichž výrobě ekologie kdesi v koutku tiše zvracela. Ano, vím, že přírodu je třeba chránit, ale nic by se nemělo přehánět.
Česká republika na svých oficiálních webových stránkách prezentuje jedinečný fenomén trávení volného času, který trvá již devadesát let a vžil se pro něj název Tramping.Také se zde chlubí tím, že jako jeden z mála evropských států nezakazuje táboření ve volné přírodě, vyjma chráněných území. To jsou tak protichůdná a vykloubená tvrzení, že šílím já a se mnou mnoho dalších pravověrných trampů. V naší vlasti je totiž v přírodě už jen málo míst, která nejsou chráněná, a z krajin, které byly jakousi trampskou Mekkou, jsou trampové úředním molochem vyháněni. Ta křehká a tichá tolerance z konce 80. a počátku 90. let 20. století je pryč a hon na trampy je čím dál znatelnější. Někteří horliví ochránci přírody začali prastará tábořiště pod převisy rozebírat, likvidovat, pálit. Svaté jim nejsou ani tzv. Kempovky – sešity a knihy do nichž v průběhu let zapsalo mnoho poutníků své myšlenky, vyznání, názory. Trampové jsou pronásledováni a nemilosrdně pokutováni. Ochranáři pro to mají dva „pádné“ argumenty. Za prvé – tramp porušuje zákon o ochraně přírody. Svým pohybem i přítomností v CHKO mimo značené turistické stezky prý narušuje živočichům jejich teritoria. To, že tak činil v těchto místech již více než 90 let nebere nikdo v potaz. Za druhé se tito rádoby strážci začali ohánět argumentem novým – svou činností pod skalními převisy prý trampi narušují archeologické sedimenty. To, že pod převisy hledali lidé útočiště od pradávna, je neoddiskutovatelné. Proč se o to ale archeologové začali zajímat až teď – po téměř devadesátiletém působení trampů v těchto místech? Kromě jiného totiž jistojistě najdou popel prvního trampského ohniště z 20. let minulého století, kuřecí kůstku z trampské večeře, či torzo ešusu sloužícího k vybírání popela. Tramp se totiž sám stal historickým objektem, který ovšem na rozdíl od lovců mamutů přežívá v souladu s přírodou dodnes. To moderní benzínové čtyřkolky a terénní bicykly, schopné vjet v přírodě kamkoli, rozhodně v souladu s přírodou nejsou. Ovšem, bezohlední majitelé těchto dopravních prostředků dostávají pokuty jen zřídka. Mimo cestu projedou, způsobí leckdy nenávratnou škodu a nepolapeni zmizí. Hon na trampy se stává tak trochu honem na čarodějnice. Tramp vyhledávající tradiční místa je totiž pro horlivé ochranáře dobrým terčem. Je odchycen, pokutován a ochrana přírody si může udělat další pomyslný zářez. Na některých nejmenovaných strážcích přírody je ale poznat, že jim nejde ani tak o tu přírodu, ale o vlastní ego, které si svou zdánlivou mocí nad bezmocnými vylepšují. Jistě. Trampové porušují literu zákona o ochraně přírody, ale kdo dneska (i třeba nevědomky) neporušuje nějaký zákon? A porušují ho trampové opravdu tak závažně, jak je jim vytýkáno? Mnoho lesáků, hajných i ochranářů uznává, že trampové na žebříček škůdců přírody až tak moc nepatří. K tomuto poznání je dovedla životní zkušenost a častý dialog s trampy. To zřejmě těm, kteří v posledních letech pronásledují trampy, chybí.
Začínám mít dojem, že ani tak nešílí doba, jako spíš lidé. Ti se jaksi vymkli sami sobě. Proto si občas musím hodit pingl na záda a zmizet kdesi v hlubokých lesích, dokud ještě hluboké jsou. Tam potkávám svého druhu šílence - podobného ražení jako já. I my se totiž svým jednáním vymykáme. Sedíme kolem ohňů a putujeme mimo značené stezky. Jsme alespoň na nějaký čas součástí přírody.
A zatím, bohužel, kousek za humny dnešní doba vymknutá z kloubů šílí.
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | | | Ten argument o lidech v pravěku není podle mého až tak ?mimo mísu?. Trampové (ti pravověrní) jezdí totiž do přírody bez civilizačních výdobytků a snaží se s ní splynout. Tím že přírodu lidé oplotí a nikoho do ní nebudou pouštět se docílí pouze toho, že se příroda jako taková člověku odcizí, přetrhne se pouto a k čemu nám pak příroda bude?
Nějaká regulace potřebná je, ale ne kvůli trampům. Jako dobytek se v lese trampové nechovají ? po nich nejsou obaly od sušenek, nedopalky v tůních atp. Problém je v tom, že nelze odlišit trampa od netrampa. Obléknout zelené hadry, vzít si usárnu a vyrazit do přírody může dneska každý. Navíc i s komfortem, bez kterého by tam možná ani nejel ? superspacák, samonafukovací karimatka... Proto mluvím o dialogu. Sám ale vím, že je to prohraný boj. Boj s civilizací, která se dostává už úplně všude. Přijde mi ale vymknuté se tomu bez obrany poddat. Mimochodem, kdo na pravém trampském vandru nebyl, ten jen těžko může pochopit. Jsou totiž zážitky, které je opravdu třeba zažít na vlastní kůži. :-)
|
| |  | Mně tohle tak úplně nesedlo, hlavně proto, že určitě existuje obrovské množství jevů daleko "šílenějších" a "vykloubenějších" než zrovna ty, které autor uvádí. Takzvaný greenwashing - zelené "odpustky" jen pro formu - je samozřejmě sporná věc, ale je to aspoň náznak nějaké snahy, no a čtyřkolky by se měly vyhánět z lesa intenzivněji než táborníci, to je pravda - ale příroda opravdu čím dál víc trpí zintenzivňujícími se civilizačními vlivy a zátěžemi, takže sorry, ale argument, že v ní lidé žili i v pravěku, opravdu dnes nemá hodnotu... |
| |  | No moc mne to tématicky nezaujalo. Ale zase jako nepíšeš špatně, nedá se tomu upřít určitá jazyková obratnost... |
| |  | Poměrně slušná úvaha, který nechybí pro a proti. Většinou se stává, že autor je tak moc zaujatej pro danou problematiku, že svůj názor nekonfrontuje s proti argumentama. A nechybí ani náznak humoru. Za mě fajn, bodík. |
| |
| | | | doporučuji 2 | | Anelly | | Bruno_má_rád_vepřové |
|
|
|
