Když tma pozře lidské tváře
a je zrcadlem mrtvých
stejně vypadám a cizí
a ty jsi v černém jsi
v kruhu světla zvíře
z poloviny já a z poloviny ty
ze svíce nám mizí
s tvářemi živých běží všichni psi
stínem měsíce
zvěstovat neviditelné
a my zůstáváme
sami s hvězdami jen
a se svojí smrtí
jsme klasy co se dotýkají
když zavane z hvězd
než přijde čas žní
a krásných růží
nemám dlaní
jsem stvol těla jen
a z onoho času
sen