1) každý text, čtenáře více potěší, když ho potřebuje. To ale ještě nic nevypovídá o jeho literární hodnotě
2) co myslíš, byl Jack Rozparovač romantik? myslíš, že nechápal svoje oběti? budeš si myslet, že ne? nebo to vyvrátíš důkazy?
3) znov odkazuji na to, co jsem napsal již jinde: OBECNÁ SLOVA přijme většina populace, ale opět to nelze brát jako nějaké měřítko LITERÁRNÍ kvality textu
Když napíše papež nebo by byla napsala matka Tereza dopis o tom, že lidi na sebe mají být hodní, taky to přijmou všichni a všem to pomůže, aby se cítili lépe, ale LITERÁRNÍ hodnotu to textu nedodá. Rozumíme si?
4) proč si pořád všichni myslí, že když kritik neumí napsat text, tak je jeho kritika bezcenná?
5) jednou z hlavních deviz autora by měla být osobitost - k čemu Ti bude, když si přečteš 5O skvělých básní? Pokud nemáš dostatek autorské osobitosti, budeš je jenom kopírovat a napodobovat. NIKDY NEBUDEŚ AUTOR. Jenom plagiátor či napodobovatel. prostě buď je to v Tobě anebo je v Tobě něco jiného (protože v každém je NĚCO). A pokud je to jen Tvoje "zábava" (nikoli vnitřní poslání), tak si udrž soudnost. přesto Tě to může těšit. můžeš z toho mít teplo v duši a dobrý pocit. ale nechtěj vavříny. když dáš někomu krásnou kytku, tak jsi taky jenom darovatel, ale kytku jsi nestvořila...
Někdy tato báseň více čtenáře potěší, když to potřebuje, je to ověřené. V básni jsou opět romanticky vyjádřené obecnosti, které vyustí i v radu : " však není radno předčasně ji vzdát" Někdo třeba tato slova uvítá, protože ho podpoří. A tento fakt je pro mne velmi důleřitý!!!
Ale četla jsem Tvoji kraťoučkou básničku, proto se divím Tvému komentáři. A pokud nejsi romantik, těžko asi budeš chápat moji tvorbu. Publikuj prosím svoji výbornou báseň na které bych se mohla učit. Zmíněné komentáře moc nepomohou, pokud nenásleduje něco víc.
Předem děkuji, pokud si budu moci takovou báseň přečíst.
S úctou Mariana Há
...přiznám se, že když jsem četla název básně, užasla jsem. Hmm, autor má odvahu definovat nedefinovatelné...tak schválně. Ale nic tak třeskutě nového jsem se nedozvěděla. Přirovnání s motýlem, jak usedá na květy, mi připadalo, jako když rozpačití rodiče vysvětlují zvídavému dítku, jak přišlo na svět. Láska je cit, o tom nelze pochybovat, ale uvědom si, autore, že čtenář o lásce také něco ví a je nošením sov do Athén, aby se dozvěděl, že:.."není nic co může více plát..." když je třeba sám ve stádiu, kdy tluče hlavou o zeď a nebo má toto stádium úspěšně za sebou. Nesnižuji upřimnost výpovědi, jenom volám po její originalitě.
Nicméně, musím ocenit, že báseň je dotažena do pointy a já mám básně s pointou ráda. :-)