| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
Biolog amatérID: #4855 | Autor | Bruno_má_rád_vepřové |  | | Vytvořeno | 30.11.08 23:28:24 | | Kategorie | Próza - povídka | | Téma | Alkohol | | Počet návštěv | 337 | | Dílo sledují | |
Otevírám oči a sjíždím pohledem čtyři bílý, holý stěny. „Ty krááávo, Piškot se po dvou dnech probudil“, řve Jezevec vychlastanym hlasem přes celou místnost. Nemam ponětí o tom, kolik je hodin, vlastně ani co je za den, ale něco mi říká, že se dneska bude dít něco velkýho. Sundam nohy ze starý, rozvrzaný postele. Asi bych měl jít taky pozdravit fotra do špitálu. Leží tam s bůhvíčím už nějakou dobu. Ale to má čas. Nejdřív aspoň panáčka do pravý nohy, otec v jeho stavu nikam neuteče. Svýmu debilnímu vtipu se nahlas chechtam jako vypatlaná blondýna z reklamy na jogurt.
„Ježku, vole, nezapíjej žal, to je k hovnu, stejně ti to nepomůže. Vždycky sem ti říkal, že ta tvoje Monička je pěkná piča, když ti zakazuje takový věrný kámoše jako sem já a Jezevec. Zachlastáme rači na něco veselejšího,co, debile?“ Píchač se jenom blbě usměje. „S timhle kokotem nic nebude, kdyby měl jít pro prachy s náma, akorát by celou akci posral, a nezapomeň, že má jít vo velkej obnos“, mluví na mě zapšklym hlasem Jezevec. Poslední dobou je divnej a mam pocit, že by chtěl zase na půl roku zdrhnout. Ale kdo se má starat o těch jeho 15 hnusnejch rybiček. Navíc když každá má svoje jméno a prej na něj i slyší. Biolog amatér.
Dáme ještě tři panáky a při tom si vzájemně po těle lepíme sáčky s bílým matrošem. Ve vzduchu je hodně cítit napětí. Se zbytkem party se scházíme u Kunratickýho lesa a musím se přiznat, že v kalhotách mám naděláno celkem obstojně. Tyhle kšefty s perníkem se mi nikdy nelíbily, ale co má člověk, do prdele, v tady tý vymrdaný zemi dělat, aby se uživil.
„Pánové, máte všechno zboží? Nezapomínejte, chlapi, že to nejsou žádný idiotský fetky! Nikdo z vás nebude nic říkat, svlíknete se do naha, necháte si od nich sundat pytlíky a bez keců, jasný? Jestli to nevyjde, garantuju vám, že rozpoutám mezinárodní konflikt a uříznu vám pinďoura, volové!“ Kurva, tak ten začal z vostra. Je trochu podobnej fotrovi, stejně malej, plešatej a puntičkářskej. Na rozdíl od tohohle frajera na mě ale otec chtěl bejt hrdej. Musim za nim do toho špitálu, stejně ho mam docela rád, i když se na mě vykašlal. Prej mu došly prachy na vyhazování exekutorů od vrat a nervy na třídění dopisů na ty s červenym nebo modrym pruhem.
Je to divný, ale celá akce proběhne celkem v poklidu a bez problémů. Boss ji zakončí svým klasickým "nema problema" a já mam svejch deset litrů jistejch. Bezva, bude tejden zase za co chlastat.
Vychrápu se u nějaký patnáctky, kterou jsem potkal v hospodě. Byla to docela roztomilá kočička, ale pochybuju, že do sebe v tomhle věku cpe nějaký hormony, tak to telefonní číslo, který po mě chtěla, bylo vymyšlený. To tak, ještě se starat o nějaký mimino. Má žrát prášky, když chce souložit, blbka!
Nesnášim nemocniční prostředí. Je to tu všechno moc sterilní a čistý. Nesu tátovi i nějaký pomeranče, má je rád. Akorát si nepamatuju číslo pokoje. Jak to bylo? 16? Nebo 19?
Šestnáctka ne, tam nikdo není, jenom prázdnej pokoj. Asi devatenáct. Zaklepu na dveře a tichým, ženským hlasem se ozve: "Vstupte". Jdu dál. "Dobrej, sestři, kde leží starej Parkman? Nemůžu ho nikde najít." Kouká se na mě tázavým pohledem a jako bych si z ní dělal prdel. Z jejího mlčení a mojí nevědomosti se mi začíná svírat prdel. "Pan Parkman minulý týden zemřel a protože jsme nenašli žádného příbuzného, měl před dvěma dny pohřeb na státní náklady."
Stojím v tom prázdným pokoji jako omráčenej a pomeranče se kutálí po podlaze. Kurva to není možný! Muj fotr, muj táta umřel! Do hajzlu, do hajzlu, do hajzlu!!!!
Kupuju si u čongů v potravinách slivovici a z budky to volam Jezevcovi. Prej přijde co nejdřív. Opřu se o stěnu,smočím rty ve flašce a zkácím se k zemi.
Otevírám oči a sjíždím pohledem čtyři bílý, holý stěny.
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | Pěkný. Když mě něco baví, gramatický chyby nevnímám - já tam žádný nevidím :-). Ostatně sám je často a "rád" dělám... |
| |  | Piškot mě pohlcuje víc a víc - je to napsaný výborně, bez zbytečných řečí kolem, se smyslem pro detail, kterej řekně vše, čitý a ,,úderný" - to je ale slovo do pranice: ,,úderný". Fakt to má pžasnou šťávu a ač by se to na první přelítnutí mohlo zdát jako takový ..laciný hospodský plkání", je to chytrý a o něčem. |
| |  | Jo tak tohle jo. To se mi fakt líbilo. Sice by se tu a tam našlo něco k vytknutí, ale proč ztrácet čas. |
| |  | Já taky občas taky zprasím hrubku...a to pořádnou, gratický hnus kalibr, že by se z pohledu na něj zalklo pět češtinářů |
| | | Jen pokračuj! Piš a piš a piš :o) Jde ti to skvěle - nás hnidopichy, kteří ve všem hledají chyby, jest třeba ignorovat! |
| | | Njn, i mistr tesař se někdy utne. Tak sorry za chyby, pokračovat v tom nebudu. |
| | | Jako to první...delirium, sranda ...a ano - ty chybenky by tam býti vskutku nemusely :o) |
| |  | Já nevím, mě tam trochu štvou ty chyby ( "otec v jeho stavu" má bejt "otec ve svým stavu", "zkácím se" místo "skácím se")... možná je to tím, že tenhle styl není zrovna moc můj šálek čaje. Neříkám, že je to špatné, ale prostě se mě to tou hrubostí atd nějak hlouběji nedotklo..:) |
| |  | U mne taky dobrý - možná to bude znít blbě - ale já u Tvejch dosavadních obou děl nacházík krom delirična i takové docela citlivé poetično - nevím, jak to děláš, ale místy mi jde mráz po zádech a zároveň mě polévá horko,
Marek |
| |  | Dobrej příběh, takovej správně ironickej, delirickej - přesně dle mého gusta! :D |
| |
| | | | doporučuji 6 | | danmark | | thalina | | janajirasko | | SkunnY | | Aki | | halldasena |
|
|
|
