Deprecated: Function split() is deprecated in /DISK2/WWW/dartagnan.sk/mezera-archiv/404.phtml on line 28
mezera.org - Literární server - Dilo - BUDU TVOU MANOU ID9561
Řekl bych, že podstatu trefil DANMARK - na první pohled to zní dobře a nemá to okaté formální chyby. Takže super? Jenže je tam něco, co nedovolí jásat. Danmark to nazývá "mentorským", já bych použil termín okoukaným či tisíckrát profláklým. Obrazy jako "Zivot je krásný, když znáš jeho cenu" jsou tak zoufale neosobité a neosobní, že se prostě už nedají použít. A takových obrazů je tu jeden vedle druhého! prostě všechno, co tu je právě tak, jak to tu je, najdete desetkrát v každém výboru poezie... Použije to každý, kdo chce napsat básničku. Nechci tím říci, že to je prolhané, to ne, ani že to je bez citu, ne, může to citem přetékat a být sebeupřímnější, v tomhle kontextu je to únavné a už to prostě zůstane navěky věkův jenom osmimiliontým průpisem přes kopírák. Taková fráze se dá unést jedna a ještě musí být obalena něčím vlastním, ale sestavit z nich celou básničku?!? Představte si, že chcete svět ohromit tím, že jste si vytruhlili jedinečný unikát, sólokapra, něco ojedinělého - ŽIDLI! Prostou, jednoduchou, obyčejnou židli... Fajn. Vy a pár Vašich nejbližších z ní bude hyn, protože budou vědět, že ji vyrobily právě Vaše ruce. Ale co ti ostatní, kteří úplně stejnou židli viděli a použili na sto místech? Židle, no a co?
Druhá věc, která mne u tohoto textu ruší je kostrbatost některých veršů. Ta rytmová může být jen věcí osobního citu, budiž (osobně bych třeba ve 4.verši zpřeházel slovosled), ale vadí mi, když ta kostrbatost zasahuje i do významové roviny textu. Konkrétně mám na mysli verš "i románem je, co píšeš si sám". Slovosled tu totiž dává textu i význam - srovnej: i románem je, co píšeš sám /románem je i co píšeš sám. Nevím samozřejmě, který z významů měla autorka na duši, ale z kontextu bych sázel na ten druhý, přičemž si neuvědomila významový posun "básnickým" přeházením slovosledu
MikroB: Gramatický rým je tu všeho všudy jeden, opravdu by mě zajímalo, kde vidíš jaké další.
Rajmund: Jsou kupodivu na světě i lidi, co píšou ne stylem "čumte, jakej jsem umělec" (ať už jím skutečně jsou, nebo ne), ale třeba i jen "mám radost, že jsi, a chci ji s tebou sdílet".
Vcelku to plyne bez kostrbatostí - ale na to, že to má být milostná zpověď, chybí mi v ní trochu náboj. Je tam moc mentorskýho pro mne - a míň osobního - ve volbě slov, metafor, obrazů,
