|
|
|
| Děl | : | 8165 | | Komentářu | : | 42973 | | Členů | : | 923 |
|
|
2 směry tmyID: #5512 | Autor | zverostroj |  | | Vytvořeno | 05.01.09 17:55:13 | | Kategorie | Poezie - volný verš | | Téma | | | Počet návštěv | 212 | | Dílo sledují | |
můj stín dře, drhne skřípotem
náměsíčních zubů o asfalt
a zpomaluje chůzi
to když mi slunce vypaluje
značku na čelo
bojím se nepříčetnou
koordinací kroků
přišlápnout vlečku tmy
když eskalátor zdvihá
poslední rýhovaný schod
|
| Komentář můžete napsat jenom když se přihlásite. | |  | používáš velice dobrý obrazy... ale co mi na tvých básních poněkud vadí, je jejich kryptičnost... je hodně těžký v nich něco hledat, jediný vodítko jsou symboly, ale u tebe hodně nekonkrétní. až mam pocit, že v tom ani smysl neni, že to je čistě surrealismus buď bez významu nebo založenej jen na momentálním pocitu a asociacích. nevim, třeba to je úmysl. neříkám, že to je špatně, je to naopak zajímavý, ale pro čtenáře hodně nepřístupný a nic moc z toho nevyzařuje. |
| |  | niektoré veci sú dobré len mi vadia te genitívne metafory, ak by tam neboli dal by som bod ... |
| |
| |
|
|
|
© Archiv 2007-2010 mezera.org ,
created by Dartagnan
|
|